Z d r o j:
Nazov casopisu:
Zivotne prostredie
Rocnik: 2000, Cislo: 3
Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava
Pozadavky EU pro posuzovani regionalnich rozvojovych planu
a programu strukturalnich fondu z hlediska zivotniho prostredi
Josef Riha
Vyznamnym nastrojem pro uskutecnovani politiky EU jsou strukturalni fondy, ktere umoznuji podporovat exaktne vymezene oblasti. Zakladnim cilem je napomahat vytvoreni ekonomicke a socialni rovnovahy v ramci EU a postupne snizovat rozdily mezi jednotlivymi regiony. Podle stavajicich platnych predpisu EU jiz od r. 1993 podminuje hledisko vlivu na zivotni prostredi nedilnou soucast rozvoje (viz Smernice EEC c. 2081/93). Veskere regionalni plany pro ekonomickou a socialni konverzi musi byt podrobeny posouzeni
vlivu na zivotni prostredi, zejmena posouzeni soucasneho stavu zivotniho prostredi v regionu, posouzeni strategickeho a provozniho impaktu navrhovaneho planu ve smyslu udrzitelneho rozvoje, vcetne opatreni, za ktere zodpovida domaci organ pro zivotni prostredi clenskeho statu, a to v souladu s environmentalni legislativou EU. K tomu ucelu bylo r. 1998 prezentovano uzivatelske kompendium v rozsahu 86 stran a 7 priloh, vcetne vykladoveho slovniku a aktualnich zkratek. Prirucka je primarne urcena jako pomocny
pracovni nastroj ve prospech statni spravy, jak pro organ navrhovatele programu, tak pro organ zivotniho prostredi na prislusne rozhodovaci urovni.
Aplikovani uzivatelskeho kompendia je deklarovano pro 5 principu regionalni politiky EU nebo tez tzv. politiky soudrznosti (koheze): princip koncentrace cilu, partnerstvi, konzistence, zlepsene administrativy strukturalnich fondu, jednoduchosti. Vztahuje se na 4 samostatne strukturalni fondy:
- Evropsky fond regionalniho rozvoje (ERDF - The European Regional Development Fund),
- Evropsky socialni fond (ESF - The European Social Fund),
- Evropsky fond zemedelske garance a orientace (EAGGR - The European Agriculture Guarantee and Guidance Fund),
- Financni nastroj pro orientaci v rybarstvi (FIFG - The Financial Instrument for Fisheries Guidance).
Obecne se pozaduje, aby v prubehu procesu strukturalnich fondu byla venovana hlubsi pozornost souvisejicim otazkam zivotniho prostredi, tj. vyslovne:
- zivotnimu prostredi a rozvoji regionu,
- environmentalni politice EU a udrzitelnemu rozvoji,
- klicove environmentalni legislative EU a jejim dopadum na podporovane regiony,
- uzemnimu planovani a zivotnimu prostredi.
V podrobnostech metodika odkazuje na narocne ukoly Agendy 2000, prejima a uvadi environmentalni cile "5. akcnim programu zivotniho prostredi" 5 EAP (The Fifth Environmental Action Programme), kde je environmentalni politika EU definovana pro pet hospodarskych sektoru: prumysl, energetiku, dopravu, zemedelstvi a turisticky ruch. Uveden je prehled platnych smernic EU se strucnym komentarem. Samostatna stat je venovana vyznamu, procesu a postupnym krokum strategickeho posuzovani vlivu na zivotni prostredi,
SEA. Jsou tu strucne vysvetleny rozdily mezi touto kategorii a standardni kategorii posuzovani vlivu na zivotni prostredi na projektove urovni.
Pro posuzovani strukturalnich fondu je bytostne vlastni strategicka uroven. Z tohoto duvodu je neopominutelne hledisko komplexnosti, tj. vzajemne propojeni - integrace procesu strukturalnich fondu a procesu SEA. Cleneni uzivatelske prirucky je teto skutecnosti bezvyhradne podrizeno a proces SEA je specifikovan oddelene pro jednotlive kategorie, tj. regionalni rozvojove plany (RDP), ramec podpory Spolecenstvi (CSF) a operacni programy (OP). Napr. pro regionalni rozvojove plany jsou predepsany nasledujic
i vyvojove stupne SEA:
- Posouzeni situace zivotniho prostredi - referencni uroven a predpokladany rozvoj.
- Rozvoj cilu a priorit.
- Navrh planu a variant.
- Posouzeni zivotniho prostredi v souvislosti s navrhovanym planem.
- Indikatory zivotniho prostredi pro posuzovany plan.
- Integrovani vysledku pro posouzeni konecneho zneni planu.
V sedmi prilohach kompendium nabizi praktickeho pruvodce s priklady pro snadne pochopeni jednotlivych klicovych kroku procesu SEA. Objasneny jsou napr. problemy posuzovani situace zivotniho prostredi vcetne referencni urovne, sestavovani cilu a priorit, technicke prostredky pro posouzeni navrhu RDP a OP, kategorie indikatoru udrzitelneho rozvoje, provadeni monitoringu, ocenovani ap.
Dokument predpoklada tesnou spolupraci hlavnich ucastniku strukturalnich fondu a programu. Exaktne uvadi povinnosti pro predstavitele statniho organu, ktery zodpovida za navrhovany rozvoj a zaroven ve stejne casove ose uvadi souvisejici povinnosti pro predstavitele statniho organu, ktery zodpovida za ochranu zivotniho prostredi, a to pro vsechny urovne rozhodovani. Jednotlive kategorie strukturalnich fondu jsou dolozeny podrobnymi vyvojovymi diagramy.
Vyznamny centralni prvek manualu tvori soubor deseti vzorovych klicovych indikatoru udrzitelneho rozvoje, ktery je deklarovan pro vsechny kategorie strukturalnich fondu a programu. Indikatory jsou podrobne popsany z hlediska vyznamu a zaroven jsou uvedeny soubory mnoha desitek pomocnych otazek, ktere umoznuji pro konkretni pripad posoudit miru udrzitelnosti. V souladu s obecne rozvinutymi teoretickymi i praktickymi poznatky v oblasti SEA prirucka klade duraz mj. na:
- identifikovani a posouzeni potencialniho kladneho a zaporneho impaktu,
- vyuzivani krizove incidencni matice interakci pro identifikovani prislusneho efektu, spolu s dalsimi standardnimi metodami pro SEA,
- analyzovani vlivu primych, neprimych a kumulativnich,
- ekologicky citlive oblasti a krehke ekosystemy,
- identifikaci a popis variant,
- identifikaci a popis priorit,
- volbe nahradni hodnoty (trade-offs),
- vyber preferovane varianty z integrovaneho hlediska spolecnych cilu ekonomickych, environmentalnich a udrzitelneho rozvoje.
Uzivatel kompendia musi byt podrobne obeznamen se vsemi uvedenymi pojmy.
Hledisko ekonomicke pri konecnem vyberu varianty neni na prvnim miste uvadeno nahodne, protoze naopak, pri urcovani priorit mezi jednotlivymi cinnostmi je pozadovana maximalizace ekonomickeho potencialu regionu!
Mimoradna pozornost je venovana posouzeni potencialne moznych kumulativnich impaktu v regionu. V tomto smeru vsak dokument striktne odkazuje na osvedcenou federalni legislativu USA a metodiku (1997). Pro identifikovani citlivych oblasti se pripomina aktualne platny soubor souvisejicich smernic EU.
Zavaznost dokumentu pro domaci praxi vyplyva ze zcela nove koncepce a predstavy EU o procedure posuzovani vlivu na zivotni prostredi. Lze je shrnout do nasledujicich peti bodu:
- Jestlize strategicke posuzovani vlivu na zivotni prostredi bylo deklarovano jako "druha generace EIA", potom uzivatelske kompendium vyjadruje pocatek prechodu "od EIA k posuzovani udrzitelnosti". Tuto zcela novou filozofii rozvadi Devuyst (1999) na podklade deseti zasad udrzitelneho rozvoje (Bellagio Principles) a vytyceneho ramce "Posuzovani udrzitelnosti spolecenskych iniciativ a navrhovani agendy zmen" pod zkratkou ASSIPAC (Assessing the Sustainability of Societal Initiatives and Proposing Agendas
for Change).
- Vetsina rozvojovych iniciativ ma primy nebo neprimy vliv na zivotni prostredi regionu a prirodni zdroje. Aby byla splnena pozadavka udrzitelneho rozvoje jako cil Spolecenstvi, musi byt tento impakt budto positivni nebo neutralni. Protao musi vsechny zucastnene prislusne organy pochopit interakce mezi rozvojem a zivotnim prostredim a mit informaci, ktera jim umozni vyrovnat pozadavek a dostupnost zdroju (obnovitelnych a neobnovitelnych). Jinymi slovy, musi byt dodrzen jeden ze ctyr scenaru pro udrzite
lny rozvoj (Riha, 2000).
- Kazda dilci etapa procesu posuzovani strukturalnich fondu vyzaduje propojeni ekonomickych, socialnich a environmentalnich cilu. Klicovou ulohu v rozvijeni planu, programu a souvisejicich hodnoticich procesu maji prislusne organy pro rozvoj a prislusne organy zivotniho prostredi. Kategorie prislusnych organu pro rozvoj, zahrnuje vsechna narodni a regionalni ministerstva, agentury a vladni instituce, ktere se zucastni planovani a implementace planu a programu strukturalnich fondu po odvetvove i meziodv
etvove linii. Obdobne prislusne organy zivotniho prostredi predstavuji vsechna narodni a regionalni ministerstva, agentury a vladni instituce, ktere zodpovidaji za narodni a regionalni environmentalni politiku a legislativu, a ktere hraji roli v jeji implementaci a kontrole. Vzajemna spoluprace obou prislusnych organu tvori klicovy prvek uvedeneho procesu a predstavuje stezejni predpoklad pro jeho uspech.
- Od predstavitelu statni moci se zada prevzit odpovednost za odbornou pripravu a optimalni prubeh posuzovaciho procesu. V etape scopingu se musi urednik prislusneho organu zivotniho prostredi osobne podilet na stanoveni ekologicky a socialne rozhodujicich (neopominutelnych) kriterii a na postupnem generovani zameru tak, aby se konecny navrh priblizil celospolecensky optimalnimu reseni. Absence ekologicke vstricnosti znamena negovat princip regionalni politiky clenskych zemi EU.
- Moznost cerpani financnich prostredku ze strukturalnich fondu EU podminuje dodrzeni deklarovanych zasad pro ochranu a tvorbu zivotniho prostredi a uskutecneni strategickeho posouzeni potencalniho vlivu rozvojoveho zameru regionu.
Josef Riha
Literatura
- A Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes, European Commission, DGXI, Environment, Nuclear Safety and Civil Protection, Brussels/ERM London, August 1998.
- Considering Cumulative Effects Under the National Environmental Policy Act. Council on Environmental Quality, Federal Government, 1997, USA.
- Devuyst, D., 1999: Sustainability Assessment: the Application of a Methodological Framework. In: Proceedings of the 19th Annual Meerting of the International Association for Impact Assessment, Glasgow, 15 - 20 June.
- Od EIA k "posuzovani udrzitelnosti" - strukturalni fondy EU a SEA. Sbornik. Vyd. ECOIMPACT Praha, 2000.
- Riha, J., 2000: Uzemni planovani a pozadavky EU na posuzovani regionalnich rozvojovych planu a programu strukturalnich fondu z hlediska zivotniho prostredi. In: Urbanismus a uzemni rozvoj, rocnik III, 1, p. 6 - 16.
- Riha, J., 2000: Vliv investic na zivotni prostredi - proces EIA. Vyd. CVUT Praha.
Autor
Prof.Ing. Josef Riha, DrSc., Smiricka 339, 190 14 Praha 9 - Klanovice , tel./fax./zazn.: (02)81960045
Tab. 1.
Pozadovana spoluprace prislusnych organu pri strategickem posuzovani vlivu operacnich programu OP na zivotni prostredi
Ukoly pro prislusny organ pro rozvoj - Ukoly pro prislusny organ zivotniho prostredi
Cinnost 1a) - Cinnost 1b)
Spoluprace s organem zivotniho prostredi az do ukonceni hodnoceni - Spoluprace s organem pro rozvoj az do ukonceni hodnoceni
Vypracovani specialniho odvetvoveho hodnoceni OP - Vypracovani podrobneho hodnoceni navrhu OP z hlediska veskerych priorit a opatreni, ktera jsou relevantni ve vztahu k zivotnimu prostredi a udrzitelnemu rozvoji (komplexni hledisko a hodnoceni).
Cinnost 3a) - Cinnost 4a)
Konzultace souvisejicich cilu s prislusnym organem zivotniho prostredi - Konsultace dotcenych specifickych cilu se spravci odvetvoveho rozvojoveho programu.
Cinnost 4a) - Cinnost 4b)
Kontrola vystupu posouzeni provedene prislusnym organem zivotniho prostredi a odsouhlaseni zpusobu, jak bude jeho zajem uplatnen a splnen v rozvojovem programu - Porovnani cilu OP s cili CSF vcetne: - . - Urceni vazeb mezi indikatory na urovni CSF a zivotnim prostredim a udrzitelnym rozvojem, - Stanoveni priorit a opatreni, ktera vyzaduji upresneni, - . - Spoluprace s prislusnym organem pro rozvoj v zajmovem uzemi.
SPOLECNY UKOL PRO PRISLUSNY ORGAN PRO ROZVOJ A PRISLUSNY ORGAN ZIVOTNIHO PROSTREDI:
Cinnost 5)
Diskuze vysledku posouzeni a zacleneni do vybranych cilu, priorit, opatreni a vybranych kriterii pro konecne zneni OP.
Z d r o j:
Nazov casopisu: Zivotne prostredie
Rocnik: 2000, Cislo: 3
Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava
|