ZIVOTNE PROSTREDIE:
Organizacie / Granty / Casopisy / Tlacove spravy / Legislativa

Z d r o j:
Nazov casopisu: Zivotne prostredie
Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava
Rocnik: 1996, Cislo: 4


Svatopluk Vodera

Pamatky svetoveho dedictvi UNESCO v Ceske republice

S. Vodera: Monuments of World Heritage UNESCO in the Czech Republic. Zivot. Prostr., Vol. 30, No. 4, ..., 1996.
In the introductory part the author gives a short survey of the development of care of cultural monuments with respect to the Czech Republic teritory especially rich in cultural monuments of its history. In the field of world care of historical monuments during the last twenty years the registration to the List of world cultural and natural heritage UNESCO has been the highest priority. Czech Republic submitted through the national committee ICOMOS a proposal for registration of 11 complexes and historical monuments to this List. On the basis of this proposal the following 5 localities have been registered in the List of world cultural and natural heritage:
Praha -- historical centre (Stare Mesto, Nove Mesto with Vysehrad, Mala strana and Hradcany),
Cesky Krumlov -- historical centre,
Telc -- historical centre,
Kutna Hora -- mining works and a part of historical centre with the church of St. Barbara,
Zdar nad Sazavou -- Zelena hora -- the pilgrimage church of St. John of Nepomuk.
The registration of the sixth locality is being prepared. It is the village Holasovice -- a reserve of folk architecture, an intactly conserved complex without significant disturbing interferences and reconstructions. The author gives a short survey of the character of each of these monuments.
Polovina 19. stoleti prinesla Evrope a postupne celemu svetu institucionalizaci vedome spolecenske cinnosti, ktera vychazi z respektu a obdivu k dokladum zivota, prace, umeleckeho a remeslneho umeni uplynulych generaci -- prinesla lidstvu pamatkovou peci. V navaznosti na existujici sberatelstvi a zajem o movite pamatky umeni a umeleckeho remesla se objevuje vedomi nezbytnosti respektovat a chranit i objekty (pamatky) stavebne-architektonicke; nejdrive pamatky historicky nesporne vyznamne -- hrady, katedraly, zamky, cirkevni stredoveke stavby -- postupne pak i doklady stavitelstvi mladsich generaci a jinych stavebne-funkcnich oblasti. Takto postupne dochazelo k rozsirovani zajmu spolecenske pamatkove pece, az se objevily oblasti, ktere pamatkova pece vubec nedokazala zohlednit, jako pamatky lidoveho stavitelstvi, technicke pamatky, pamatky moderni architektury.
Vyznamnym meznikem v naznacenem rozsirovani zajmu o dalsi typologicke druhy staveb a hmotne doklady historie byly katastrofalni dusledky obou svetovych valek, predevsim druhe, ktera po sobe v mnoha evropskych, ale i jinych zemich, zanechala zdevastovanou krajinu, stavby a desitky historickych sidel.
Neni proto prekvapujici, ze v navaznosti na mezivalecnou Atenskou chartu, postihujici ve svych zasadach predevsim peci o jmenovite pamatky, objevuje se myslenka ochrany celych historickych sidelnich celku, u kterych je potrebne respektovat jak urbanistickou strukturu, obraz, tak i jednotlive stavby, ktere tento celek vytvareji.
Velmi zahy na to vyhlasuje Ceskoslovensko postupne 39 mestskych pamatkovych rezervaci.
Za uplynulych 40 let se postupne prohloubil "urbanisticky" pohled v pamatkove peci, dochazi k vyhlaseni "pamatkovych zon", vesnickych pamatkovych rezervaci, vesnickych pamatkovych zon, a tim k vyraznemu posileni pravomoci pamatkovych organu v dalsich lokalitach a ke zvyseni jejich prestize obecne. To se jiz nase pamatkova pece mohla opirat o legislativni podklady (zakon 22/58 Sb., nejnoveji zakon 20/1987 Sb.) i o mezinarodni umluvy, predevsim o Benatskou chartu z r. 1964. Vubec se da konstatovat, ze po 2. svetove valce vzrusta vyznam a prestiz mezinarodnich organizaci pro oblast pamatkove pece, predevsim organizaci UNESCO a ICOMOS.
Poslednich 25 let, tzn. od r. 1972, je v oblasti svetove organizace pamatkove pece poznamenano aktivitou ve vyberu a prohlasovani vyznamnych staveb a celku v rozdelenych kontinentech a statech za pamatky prioritni a jejich zapisem do Seznamu svetoveho kulturniho a prirodniho dedicstvi UNESCO. V sedemdesatych letech a v prvni polovine osmdesatych let nenasla tato aktivita svetove organizace valny ohlas v CSSR, ba ani v okolnich socialistickych statech; vice se o ni hovorilo v Polsku, posleze v Madarsku. Teprve druha pule osmdesatych let znamena urcity obrat v pristupu k temto snaham a CSSR podava navrh na ca 15 objektu a souboru pro zapis do tohto svetoveho registru.
Ceska republika predlozila prostrednictvim sveho narodniho komitetu ICOMOS 11 souboru a pamatkovych objektu:
Praha -- historicke jadro mesta,
Cesky Krumlov -- historicke jadro mesta,
Telc -- historicke jadro mesta,
Karlstejn -- hrad,
Zdar nad Sazavou -- Zelena hora -- poutni kostel sv. Jana Nepomuckeho,
Kladruby -- klasterni kostel P. Marie,
Kutna Hora -- dulni dila a cast historickeho jadra mesta, s chramem sv. Barbory,
Lednicko -- Valticky areal,
Brno -- vila Tugendhat,
Holasovice -- vesnice,
Olomouc -- historicke jadro mesta,
Je pochopitelne, ze zapis do Seznamu svetoveho kulturniho a prirodniho dedictvi se stal vyrazne prestizni zalezitosti, a proto UNESCO stanovilo prisna kriteria a dalsi legislativni podminky, ktere musi byt v predkladatelske zemi naplneny pred definitivnim podanim navrhu.
Kulturni statek by mel splnit alespon jedno z techto kriterii: Predstavovat toto mesto v casopisu urcenem siroke kulturni verejnosti je v podstate zbytecne. Jde o monumntalni, ranestredoveky sidelni utvar, ktery po 12 stoletich permanentnich promen, rozrustani a vytvarne krystalizace, vyrostl v soubor naplneny 1400 pamatkovymi objekty, z nichz rada predstavuje vrchol ci nejvyssi uroven v evropskem vyvoji architektury.
Prazska pamatkova rezervace (vyhlasena r. 1981) nesnese v nasich zemich srovnavni co do velikosti, poctu staveb, ani co do vyznamu sve umelecke historickodokumentarni hodnoty. O to slozitejsi a zodpovednejsi je organizace a rizeni jeji obnovy. Prosazovani zdravych pamatkovych zasad a pristupu je v konfrontaci se zajmy komercnimi a ekonomickymi den ode dne slozitejsi. Pritom tomuto tlaku mesto odolava jako kontinualni sidlo ceskych panovniku a novodobych vlad cela staleti. Zapisem Prahy do Seznamu svetoveho dedictvi byl tento register obohacen o skutecnou urbanistickou a architektonickou perlu.
Cesky Krumlov
Tato jedna z prvych mestskych pamatkovych rezervaci (vyhlasena r. 1950) byla r. 1991 zapsana do Seznamu svetoveho kulturniho a prirodniho dedictvi. Historicke jadro mesta, polozene do hlubokeho udoli a mezi meandry reky Vltavy, ma svuj puvod v prve polovine 13. stoleti, kdy si zde mocny jihocesky rod Vitkovcu, na upati masivu hory Klet v Blanskem lese zalozil hrad, pod ktery se rozlozilo podhradi -- dnesni Zatran. Ve druhe polovine 13. stol. bylo pred jiznim prucelim Vitkovickeho hradu zalozeno koncentricke mesto s pravidelnym ctvercovym namestim, akcentovane mestskym chramem sv. Vita v dominantni poloze, ktery se stal ve vztahu k hradu vyraznou kompozicni subdominantou celeho mestskeho souboru a zakladem vytvarneho napeti vsech urbannich slozek vytvarejicich obraz mesta.
Spolocenska, kulturni a predevsim stavebni cinnost vsech drzitelu tohoto poddanskeho mesta, predevsim Rozmberku a od r. 1719 Schwarzenberku se po sedm stoleti zapisovala do dejin i obrazu mesta a soucasna generace prebira do pece urbanisticky utvar, ktery se radi mezi nejskvelejsi mista v CR.
Hodnotu a kvalitu mesta si nase spolecnost uvedomovala jiz v prvych letech po 2. svetove valce. Pro historicke jadro mesta byl vypracovan jeden z prvych podrobnych uzemnich planu. V prubehu 60. -- 80. let podarilo se zde zrealizovat velke mnozstvi zakladnich regeneracnich a rekonstrukcnich zasahu, ktere petrifikovaly a uchranily architektonicke a urbanisticke hodnoty a vytvorily tak zaklad pro dnesni uteseny obraz mesta. Cely jihocesky region zaujima v pamatkove bohate Ceske republice dustojne a dominantni misto. Je zde rada dalsich mestskych pamatkovych rezervaci srovnatelnych se sidly, ktera jine staty navrhuji na ZAPIS DO SVETOVEHO DEDICTVI (Napriklad: Ceske Budejovice, Trebon, Tabor, Jindrichuv Hradec ci Bechyne, Chvalsiny, Pisek a j.)
Telc
Poloha mestskeho celku mezi plochami trech rybniku predurcuje specificky charakter jeho obrazu. To je vsak jen zaklad kontrastu a dvojjedineho vytvarneho napeti, ktere mesto v sobe skryva. Vnejsi pohledy pres vodni plochy poskytuji sevreny a malebny obraz maleho mesta s rozcerenou hladinou domovni zastavby, ktera drobnymi hospodarskymi stavbami sestupuje do mestskych dominant k pobrezni vegetaci. O to prekvapivejsi je vstup jednou ze dvou mestskych bran do namesti -- "obyvaciho pokoje" mesta, ktere je jedinym, ale o to vice omracujicim utvarem. Navstevnik zde bezdeky postoji a nedokaze naraz vstrebat tento dynamicky, monumentalni, ale pritom v jednotlivostech a detailu komorni utvar, jakoby z cizich dob, ale soucasne a vzapeti prijemny, lidsky a blizky. Ano, to je velke, klinovite, po bou stranach loubim lemovane Telcske namesti, gradujici v prirozene, ale opticky prodlouzene perspektive k dominantam mesta -- kostelu Jmena Jezis, kostelu sv. Jakuba a zamku.
Urbanisticky utvar Telce ma slozity stavebni vyvoj a jeho pudorysny obraz je vysledkem nekolika stavebnich etap, ktere jsou v nem zapsany. Prvopocatky mestske historie spadaji do prelomu 12. a 13. stoleti, kdy zde vznikl pansky dvorec na nevyrazne terenni vyvysenine (jihovychodni konec dnesniho namesti s vezi kostela sv. Ducha), ke kteremu se primknulo ulicove podhradi.
Telc patri do souboru vyzmanych mestskych celku, ktere byly v 50. letech prohlaseny za mestske pamatkove rezervace. Jiz od prvych let po osvobozeni zde dochazi k obnove a konzervacnim pracem, a diky publicite se mesto stava temer synonymem ceskoslovenske pamatkove pece, byt casto slo pouze o upravy povrchove, bez hlubsich modernizacnich a regeneracnich postupu. V roce 1992 bylo mesto zapsano do Seznamu svetoveho kulturniho a prirodniho dedictvi a lze verit, ze se zacina psat nova etapa vyvoje a regenerace jeho struktury a obrazu.
Kutna Hora
Zatim nejmladsi z ceskych rezervaci, ktera byla zapsana do Seznamu UNESCO. Historie tohoto mesta je hluboce provazana s historii ceskeho statu; rada dejinnych udalosti se vaze i k jeho architektonickym atributum. Kvalita Kutne Hory spociva ve vysokych hodnotach zastavby, ve vystavnosti mestskych dominant i zastavby mestanske; do jiste miry zde absentuje uchvacujici pusobnost vnitrnich mestskych prostoru, ktere vytvareji image jinych mest. Ani to vsak neni zcela presnym zduvodnenim urciteho zastineni popularity mesta v porovnani napr. s lokalitami predchozimi. Lze to snad pricitat i urcite nekompaknosti zastavby, predevsim v severni polovine historickeho jadra.
Prohlubujici se poznatky o dolovani i synteza skutecnosti, predevsim existence rady vyznamnych stavebnich aktivit v obdobi prokazujici, ze vyznam kutnohorskeho prostoru byl na pocatku historickeho obdobi nesporny.
Druhou fazi dulni cinnosti a nasledne i cinnosti stavebni zaznamenavame po r. 1260, kdy doslo k dalsim objevum rudnych stribrnych zil, ktore vyvolaly v zemi i Evrope doslova stribrnou horecku. Horecny zpusob zakladani a provoz rady dulnich del nikdy nedovolil, aby se zakladani mesta podridilo jako jinde, jasnejsimu pudorysnemu planu. Pudorysny plan prozrazuje, ze mesto se rozvinulo podel tri komunikacnich smeru, ktere se v prostoru dnesniho hrazeneho mesta (hrady z r. 1308-1312) vetvily do Prazske silnice smerem na Malin, Sedlec a Caslav a mezi dulnimi jamami, ktere se od terenniho srazu nad udolim reky Vrchlice rozpinaly severozapadne na cele uzemi pozdejsiho mesta.
Ekonomicka prosperita se postupne projevovala i na zastavbe mesta. Ta byla zapocata predevsim dvema dominantami pri terenni hrane - Hradkem Vlasskeho dvora a Kralovske mincovny a zalozenim "vysokeho kostela" sv. Jakuba. Za nimi nasledovala okazala domovni zastavba bohatnouciho patriciatu a vystavba dalsich kostelu. Vyvrcholenim stavebni cinnosti, ktera pokracovala neuveritelnou rychlosti, je zalozeni kaple Boziho hrobu a katedraly sv. Barbory v 80. letech 14. stoleti. Cestami a dulni cinnosti protkany teren mesta neposkytoval dostatecny pozemek pro takovyto monumentalni podnik a proto byla stavba teto perly Lucemburskeho obdobi Kultne Hory postavena na terenni terase vne opevneneho mesta. Pokles vynosu stribrnych dolu v 16. stoleti znamenal v porovnani s aktivitou 14. a 15. stoleti znacnou stagnaci.
Ani spolecensko-politicky ani architektonicky vyznam Kutne Hory, i kdyz byla v ramci 39 mestskych pamatkovych rezervaci prohlasenych v 50. letech zastoupena, nebyl dosud plne docenen. Stalo se tak az nyni, pri zpracovani podkladu pro navrh zaslany UNESCO, ktery byl plne akceptovan.
Zdar nad Sazavou
Zcela mimoradny zjev spomedzi baroknich architektu a stavitelu 1. poloviny 18. stoleti predstavuje Jan Blazej Santini.
Mezi jeho pocetnymi, vesmes vysoce kvalitnimi dily (zhruba 93 staveb), lze vytypovat alespon desitku architektur, ktere maji evropskou kvalitu a zaslouzi si celosvetoveho oceneni. Pri navrhu ceskeho komitetu ICOMOS padla volba na dilo, ktere je mezi vsemi pravdepodobne nejspecifictejsi a plne obrazi osobnost architekta J. B. Santiniho -- na poutni a hrbitovni kostel sv. Jana Napomuckeho ve Zdaru n. Sazavou z let 1720-1722. Areal poutniho mista je situovan na Strme Hore nad souborem cisteriackeho klastera ve Zdaru a sestava ze hrbitovniho ambitu -- ohrazeni ve tvaru deseticipe hvezdice s petici petiuhlych otevrenych kapli uprostred konvexnich oblouku ambitu. Uprostred hrbitova pak stoji centralni stavba kostela na pudorysu peticipe hvezdice s ustupujici "ubiranou" hmotou, zavrsenou cibulovou strechou se splyvajicimi sferickymi trojuhelniky spodni strechy nad hroty peticipeho tela stavby.
Techto pet lokalit bylo jiz zarazeno do Seznamu UNESCO. Akceptovani vsech ll predlozenych navrhu je nespornym projevem uznani kulturniho vyznamu nasich pamatkovych souboru a staveb i zrejmym uznanim ceske pamatkove pece o tyto historicke doklady kulturni urovne krajiny. Na poli legislativy dosud vsak nedoslo k zohledneni tohoto faktu, a nove vznikla, svetove uznavana kategorie, nema specificky rezim ochrany -- ani metodologicky, natoz materialni. Bylo by logicke ocekavat jednoznacnejsi vyjadreni, a nebojim se rici zvyhodneni, techto nekolika reprezentantu ceske kultury ucelovejsi dotacni politikou. Verim vsak, ze i k takovemu kroku v ramci novely pamatkoveho zakona dojde.
Vyjmenoval jsem jedenact uvazovanych "kandidatu" na zapis do celosvetoveho seznamu. V dosavadnim souboru dosud chybi reprezentant jedne oblasti pamatek, ktera je v Ceske republice velmi silna a vyznamna, a to je oblast pamatek lidove architektury. V soucasne dobe se zpracovava pozadovany rozborovy a dokladovy material pro podani navrhu na zapsani rezervace lidove architektury Holasovice.
Holasovice
Obec stredovekeho puvodu lezi v okrese Ceske Budejovice, na jiznim okraji tzv. Blatske oblasti. Pudorysny plan dokumentuje zretelne lokacni zalozeni 23 usedlosti okolo pravidelne obdelne navsi, rozlohou srovnatelne s radou takovych velkych prostoru v te dobe zalozenych mest. Jednotlive usedlosti reprezentuji vyzraly typ jihoceskeho trojstranneho statku s hlavnim prucelim tvorenym dvema stity obytneho domu a sypky, propojenymi ohradni zdi s brankou a vjezdem.
Jihocesky region, predevsim obe Blatske oblasti (Hlubokou i Veselsko-Sobeslavskou) lze na mezinarodnim poli prezentovat radou vesnickych souboru a predevsim jednotlivych reprezentativnejsich vesnickych staveb. Volba padla na Holasovice proto, ze jde o intaktni, zcela zachovaly celek bez vyraznejsich mladsich rusivych zasahu a prestaveb. Obec je tak nejcistsim predstavitelem jihoceskych vesnic se zdenou zastavbou, mimoradne dochovanym urbanistickym celkem a s mimoradne vyznamnymi doklady vesnicke zastavby. Sama zastavba, navazujici ve svem vyrazu na prezivajici barokizujici a klasicistni citeni s uplatnenim bohateho stukoveho dekoru ve kterem jsou transformovany jak slohove, tak vyslovene lidove motivy, pochazi prevazne z 2. poloviny 19. stoleti. Obec tak reprezentuje vyraznou etapu rychle promeny vyrazu, kde se puvodni drevena zastavba nahrazovala technologii nespalnou - zdenou.


Z d r o j:
Nazov casopisu: Zivotne prostredie
Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava
Rocnik: 1996, Cislo: 4
ZIVOTNE PROSTREDIE:
Organizacie / Granty / Casopisy / Tlacove spravy / Legislativa