ZIVOTNE PROSTREDIE:
Organizacie / Granty / Casopisy / Tlacove spravy / Legislativa

Z d r o j:
Nazov casopisu: Zivotne prostredie
Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava
Rocnik: 1996, Cislo: 3


Jaromir Demek

Vychova k peci o zivotni prostredi a problem vzoru v ceske spolecnosti

J. Demek: Environmental Education and Problem of Example in Czech Society. Zivot. Prostr. Vol. 30, No. 3,...., 1996.
Analyze of present state of environmental education in Czech Republic shows several serious problems. Environmental education in schools is criticized for its formality and out-of date information. Disappointment of society in continuing devastation of environment and government environmental politics lead according the author to widespread ecological pessimisms. Therefore social climate in families is also envious to environmental education. Results of opinion survey of environmental education among Czech University students are presented.
Nezbytnou soucasti vzdelani cloveka na konci 20. stoleti jsou znalosti o problematice ochrany a tvorby zivotniho prostredi (environmentalni vzdelani). Soucasti vychovy je pak vychova k peci o zivotni prostredi (environmentalni vychova). Cilem environmentalniho vzdelani je osvojeni si systematizovanych poznatku a vedomosti z oboru ochrany a tvorby zivotniho prostredi a s nimi spjatych intelektualnich i praktickych dovednosti a navyku. O otazkach enivronmentalniho vzdelavani a vychovy byla usporadana anonymni anketa mezi posluchaci II., III. a IV. rocniku ucitelskeho studia Pedagogicke fakulty Masarykovy univerzity v Brne a Prirodovedecke fakulty Univerzity Palackeho v Olomouci, ktere se zucastnilo 100 studentu. Z teto ankety vyplynulo mnoho zajimavych poznatku.
+Environmentalni vzdelani++
Tvorba souboru zakladnich znalosti z tohoto odvetvi vseobecneho vzdelani zacina ve skole a v rodine. V ceske skole zak ziskava poznatky o zivotnim prostredi v rade vyucovacich predmetu. Nejvice systematickych informaci poskytuje prirodoveda, biologie, vlastiveda, zemepis (geografie), chemie, obcanska nauka, ale napr. i jazyk cesky a historie. Uroven poskytovanych informaci by mela umoznit ziskat zakladni znalosti o slozkach zivotniho prostredi a vazbach mezi nimi, soucasnych problemech prostredi na mistni, regionalni i globalni urovni i chovani lidi v ruznem prostredi.
Vysokoskolsky vzdelani odbornici v oboru ochrana a tvorba zivotniho prostredi jsou vychovani na vetsine ceskych vysokych skol prirodovedneho i technickeho zamereni. Na prirodovedeckych a pedagogickych fakultach jsou vzdelavani i specializovani ucitele pro vyucovani predmetu ochrana prirody na zakladnich a strednich skolach.
Pomerne znacna pozornost se venuje informacim o zivotnim prostredi (casto zjednodusene nazyvanych ekologii) v ceske televizi (z pravidelnych poradu mimo jine Minuta ekologie, pondelni porad Nedej se! a dalsi). Velkou sledovanost mely, nebo maji i serialy, jako Ziva planeta nebo Zazracna planeta. Rozptylene informace jsou i ve vysilani ceskeho rozhlasu a nekterych dalsich stanic, ktere vsak pravidelne posloucha spise starsi generace a obzvatele venkova. Ve srovnani s televizi ma dnes rozhlas na tomto useku mnohem mensi sledovanost, a tim i vyznam. Informace v novinach a zurnalech jsou nenepravidelne a nezridka i ruznym zpusobem odborne nepresne a politicky zkreslene.
Informace o zivotnim prostredi, ktere jsou obsazene v ceskych popularne-vedeckych casopisech, jako jsou napr. Vesmir nebo Ziva, oslovuji jen omezeny okruh ctenaru, hlavne s vyssim vzdelanim. Nevyuzivaji je plne ani ucitele. I tato specializovana revue Zivotne prostredie, vydavana Ustavem krajinnej ekologie SAV v Bratislave, ma v soucasne dobe v Ceske republice omezeny okruh predplatitelu a ctenaru.
Naopak, specializovane casopisy vydavane k problematice zivotniho prostredi ceskymi ekologickymi iniciativami, jako jsou brnenska Veronica a Posledni generace, prazska Nika, sleduje spise mlada generace.
Ceska i zahranicni nakladatelstvi vydala od r. 1989 radu knih ceskych i svetovych autoru o problematice ochrany a tvorby zivotniho prostredi. Vetsinou jsou dobre vydavatelsky spracovane a bohate ilustrovane. Oblibene jsou publikace encyklopedickeho typu (napr. Larousse), avsak jejich vetsimu rozsireni, a tim i dopadu, casto vadi pomerne vysoka cena. Ve verejnosti jsou malo rozsirene az nezname publikace Ministerstva zivotniho prostredi, napr. Rocenky zivotniho prostredi CR.
+Vychova k peci o zivotni prostredi++
Predevsim na skolach vychova k peci o zivotni prostredi uzce souvisi s environmentalnim vzdelavanim. Environmentalni vychova musi nezbytne vychazet ze zakladnich vedomosti o zivotnem prostredi. Osvojovani si systematizovanych vedomosti, ale i urcitych navyku, je totiz predpokladem vytvareni moralniho postoje a chovani k prirode a zivotnimu prostredi vubec. Vetsina studentu v ankete hodnotila environmentalni vychovu na skolach jako nevyhovujici (58 %). Jen 34 % ji povazuje za dobrou a 1 % za velmi dobrou (nikdo za vynikajici, 7 % studentu nedovedlo kvalitu zhodnotit). Hlavni kriticke pripominky se tykaly formalnosti vychovy, jeji vseobecnosti i urovne odbornych znalosti ucitelu a jejich nezajmu o zivotni prostredi. Respondenti soudi, ze zaci se stejne neridi zasadami pece o zivotni prostredi, ktere je uci ve skole.
Vychova k peci o zivotni prostredi je vsak zavisla na cele rade dalsich faktoru, jako jsou spolecensky, hospodarsky a kulturni zivot.
Chovani je zpusob reakce cloveka na vnejsi a vnitrni podnety. Zkusenost ukazuje, ze chovani zavisi na prostredi. Naprosta vetsina lidi ma zabrany devastovat ciste a krasne prostredi. Naopak, velke procento obyvatel nema zabrany pridat k jiz stavajicimu znecisteni jeste neco navic.
Uspesnost vychovy k peci o zivotni prostredi ve velke mire zavisi na vztahu spolecnosti k nemu (na spolecenskem klimatu). Pred r. 1989 bylo zhorsujici se zivotni prostredi v byvalem Ceskoslovensku jednim z argumentu opozice proti tehdejsimu rezimu. Argument nalezal ohlas v sirokych kruzich obyvatelstva, protoze obcane vnimali rostouci znecisteni. Po r. 1989 vetsina obyvatel ocekavala od noveho rezimu razantni pozitivni zmeny zivotniho prostredi. Vznikla Strana zelenych a rada celostatnich ekologickych hnuti, jako Duha, Deti zeme, pobocka Greenpeace, novou napln ziskal Cesky svaz ochrancu prirody (CSOP). Vznikla i regionalni ekologicka hnuti jako ROSA v jiznich Cechach, Sojka v Jesenikach, Beskydcan nebo Unie pro reku Moravu a dalsi.
Prirozene, k temto razantnim zmenam zivotniho prostredi nedoslo a nemohlo dojit. Statistiky Ministerstva zivotniho prostredi CR sice vykazuji urcite zlepseni nekterych jeho parametru (zejmena ovzdusi a povrchovych vod), ale statisticke udaje jsou vetsinou v rozporu s denni zkusenosti obyvatel. Navic, neni jasne, nakolik je to vyvolano opatrenimi ke zlepseni zivotniho prostredi (napr. odsirenim elektraren stale pouzivajicich nekvalitni uhli) a nakolik celkovym poklesem prumyslove vyroby v Ceske republice po r. 1989. Zarazejici je kuprikladu skutecnost, ze podle statistik poklesly emise NOx produkovane hlavne automobily (r. 1990 742 000 t, r. 1994 snad jen 369 000 t), kdyz do CR byly po r. 1989 dovezeny tisice ojetych aut ze zapadnich zemi, casto temer vraku, s vysokymi emisemi NOx.
Byly sice natreny nektere fasady domu ve mestech, ale ceska mesta jako celek jsou spinavejsi nez pred r. 1989. Vzrostly ceny za odvoz odpadku, ale odpady se nadale hromadi na nezabezpecenych nebo dokonce divokych skladkach. Vzrostlo stocne za odpadovou vodu, ale v rekach se stale neda koupat. Vzrostly ceny pitne vody, ale kvalita vody zustala stejna, nebo se dokonce zhorsila. Obcane byli vyzyvani k prechodu ve vytapeni svych domacnosti z uhli (hlavne z nekvalitniho hnedeho uhli) na uslechtila paliva s tim, ze dostanou prispevek na castecnou uhradu vzniklych nakladu. Zadosti o tento vyznamny prispevek k zlepseni cistoty ovzdusi v sidlech se sesly ve vysi 64 mld. Kc, snemovna vsak dala k dispozici jenom 6 mld. Kc.
Ekonomicke problemy prechodu k trzni ekonomice zrejme vedou k tomu, ze vlada vyznava zasadu "ekonomika nade vse" a znovu na leta predurcuje ekologicky neudrzitelny vyvoj celych prumyslovych odvetvi (zejmena energetiky, teplarenstvi, tezebni a hutni produkce) i celych regionu (Ostravsko, severni Cechy).
K jednomu z argumentu opozice pred r. 1989 patril neumerny vyvoz dreva. Vyvoz dreva v nezmenene, nebo dokonce vyssi mire pokracuje dale. Dnesni opozice o tom, bohuzel, mlci. I s opozici byvalou, ktera se zmenou rezimu castecne ziskala pozice.
Rrovnez se nezmenila filozofie pristupu k ceskym surovinovym zdrojum. Vsech devet ceskych cementaren je v rukou zahranicniho kapitalu, ktery k vyrobe cementu ziskal i prislusny vapenec. Zahranicni podnikatele provozovanim cementaren v CR navic setri zivotni prostredi svich zemi.
Lozisko a upravna kaolinu v Hlubanech byly prodany za nizkou cenu nemeckemu vyrobci porcelanu, ackoliv odbornici soudi, ze lozisko ma zhruba 20-krat vyssi cenu a z hlediska ceskeho keramickeho prumyslu jde o strategickou surovinu.
Presto, ze se po r. 1989 snizil objem tezby nerostnych surovin asi o 40 %, vzrostl jejich vyvoz. U drceneho kameniva a stavebniho sterkopisku vzrostl pri snizene tezbe export asi dvacetinasobne. Nadale neunosna je tezba kameniva, sterkopisku, vapencu a kaolinu (na vyvoz) v chranenych krajinnych oblastech Ceske stredohori, Cesky kras, Trebonsko a Blansky les. Navic, zcela nedostatecne jsou rekultivace po tezbe. Opustene hliniky, sterkovny a kamenolomy se vetsinou zavazeji komunalnimi a prumyslovymi odpady.
Obcane vnimaji, ze vlade trvalo 3 roky nez schvalila koncepci environmentalni politiky (az treti verzi), ktera stanovuje jak by stat mel chranit sve zivotni prostredi. Navic, verzi znacne oklestenou proti puvodnimu navrhu ministra zivotniho prostredi CR Frantiska Bendy. Bezprostredne po schvaleni dokumentu prohlasil predseda vlady CR Vaclav Klaus, ze "zakladem koncepce je presouvani odpovednosti za ochranu zivotniho prostredi k obcanum a hospodarskym subjektum". Z dotazovanych studentu jen 12 % uvedlo, ze je seznameno s vladni koncepci. I ty ji vetsinou znali jen z druhotnych zdroju -- denniho tisku a televize.
Podle vyzkumu verejneho mineni je jen tretina obcanu CR spokojena s environmentalni politikou vlady a Ministerstva zivotniho prostredi CR. Vlada neprijala koncepci trvale udrzitelneho rozvoje, protoze tento termin neni podle ni definovan a je nedefinovatelny. Ve statni environmentalni politice ho nakonec nahradil termin "zodpovednost soucasne generace ke generacim pristim". Odbornici i ekologicke organizace vsak soudi, ze to je zuzeni pojmu "trvale udrzitelny rozvoj". Opustenim puvodniho terminu vsak vlada ztratila vyznamnou moznost aktivizace mlade generace. Zejmena mladi obcane CR si stale vice uvedomuji, ze soucasna generace zije na ukor budoucich generaci. Uvedomuji si i rozpor mezi nazory byvale opozice a soucasnymi ciny vladni koalice.
Z hlediska vychovy k peci o zivotni prostredi to melo dva nasledky. U vetsiny obcanu vedlo k deziluzi a rezignaci na reseni problemu zivotniho prostredi. I z dotazovanych studentu, kteri budou po skonceni univerzity ucit problematiku zivotniho prostredi na skolach, se o tyto problemy velmi zajima jen 21 %, prumerne 71 % a malo 8 %.
K poklesu zajmu o zivotni prostredi prispel i pokles zivotni urovne vetsiny obcanu v CR po r. 1989, co orientovalo pozornost rodin na ekonomicke otazky. U mensiny, hlavne aktivistu ekologickych iniciativ, pak postoj vlady i pokles zajmu verejnosti o problematiku zivotniho prostredi vedl az k temer zoufalym cinum (napr. blokada jaderne elektrarny Temelin, demonstrace pred ministerstvy ap.). Tyto akce ve svych dusledcich vedly k oznaceni nekterych ekologickych aktivistu ze ekoteroristy a k zarazeni nekterych ekologickych organizaci Ministerstvem vnitra CR na seznam extremistickych organizaci.
V Ceske republice znovu vzrusta rozpor mezi environmentalnim vzdelanim a vychovou ve skole a ekopesimismem ve vetsine rodin. Volebni preference Strany zelenych se pohybuji pod 1 % volicu a nadale klesaji. Spolecenske klima je tedy v soucasne dobe nepriznive environemntalni vychove v rodinach i v cele spolecnosti.
+Problem vzoru v ceske spolecnosti++
Pri vychove se vzdy vyuziva pozitivnich i negativnich vzoru. Zatimco v politice a ekonomii jsou v Ceske republice osoby a osobnosti, ktere znacna cast verejnosti vnima jako vzory, v oboru pece o zivotni prostredi tomu tak neni. Takove osobnosti -- odbornici a soucasne nadsenci v oboru zivotniho prostredi -- jako byvali ministri zivotniho prostredi Bedrich Moldan, Ivan Dejmal a Josef Vavrousek, odesly ze svych funkci a posledni i navzdy z tohoto sveta. Soucasneho ministra zivotniho prostredi CR Frantiska Bendy ceska verejnost vnima znacne rozporne.
V ankete jsme se dotazovali studentu, zda-li znaji, nebo maji nejake vzory (osoby, osobnosti) na mistni, okresni, republikove ci svetove urovni. Je priznacne, ze 71 % respondentu neuvedlo zadne vzory. Nekteri primo napsali, ze zadne vzory nemaji, nebo neznaji. Pritom ale 78 % z nich usoudilo, ze vzory jsou potrebne, zejmena pro zaky ("priklady tahnou"). Zbyvajici studenti uvedli osoby nebo organizace, na republikove urovni to byl predevsim zemrely Josef Vavrousek, Ivan Dejmal a nekteri aktiviste ekologickych hnuti, jako Jakub Patocka a Jiri Rehounek. Vyjimecne uvadeli i ucitely Masarykovy a Palackeho univerzity. Na celosvetove urovni pak byl vicekrate uvedeny francouzsky oceanograf Jacques--Yves Cousteau a vicepresident USA Al Gore. Z organizaci to byly predevsim Greenpeace, Deti Zeme, Duha a Sprava Narodniho parku Podyji.
Tyto skutecnosti rovnez ukazuji na krizi v ceske spolecnosti ve vztahu k environmentalni vychove.

Z analyzy soucasneho stavu environmentalniho vzdelavani a environmentalni vychovy v Ceske republice vyplyva rada problemu, souvisejicich se soucasnym stavem jejiho zivotniho prostredi. Obyvatele jsou zde konfrontovani se statistickymi udaji o zlepsovani zivotniho prostredi a kazdodenni zkusenosti s pretrvavajicimi zapornymi jevy ve stavu prirody v jejich okoli. K nespokojenosti spolecnosti prispiva i vahava environmentalni politika vlady. V kombinaci s ekonomickymi problemy situace vedla k ekopesimismu na strane jedne a k temer zoufalym cinum ekologickych aktivit na strane druhe. Krize se projevuje i tim, ze v soucasne ceske spolecnosti nejsou vyhranene vudci osobnosti v oblasti zivotniho prostredi, ktere by mohly slouzit jako vzory, zejmena pro mladou generaci.

Z d r o j:
Nazov casopisu: Zivotne prostredie
Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava
Rocnik: 1996, Cislo: 3
ZIVOTNE PROSTREDIE:
Organizacie / Granty / Casopisy / Tlacove spravy / Legislativa