Z d r o j:
Nazov casopisu: Zivotne prostredie
Vydavatel: Ustav krajinnej ekologie SAV Bratislava
Rocnik: 1996, Cislo: 2

Mozne vyuziti obnovitelnych zdroju energie v Ceske republice

 Exploitation of renewable sources (in our regional conditions there are solar, water and wind energy and biomass combustion technologies) is limited due to: small area concentration, unequable territory distribution, variable intensity during day and year, big capital costs. If the rated capacity is used for a comparison of their power potentiality, the misrepresentation of reality can be caused. Solving these problems is setting the special dimension - the average annual capacity Pcr.

  Prestoze se zhruba 90 % svetove spotreby energie zajistuje z fosilnich a jadernych paliv, k pokryti stale rostouci spotreby je nezbytne vyuzivat vsechny zdroje primarni energie. Mohou se tedy uplatnit i zdroje obnovitelne, k nimz v nasich podminkach patri prima energie slunecniho zareni, energie vodnich toku, vetrna energie a energie biomasy. Pri vyuzivani techto zdroju k premene na elektrickou energii se ocekava minimalni zatez zivotniho prostredi.
 V celosvetovem meritku predstavuji obnovitelne zdroje energie obrovsky potencial. Jeho vyuzivani je vsak omezeno z mnoha duvodu. V nasich podminkach muzeme uvazovat pouze s energii vodni, vetrnou a jen v nepatrne mire s energii slunecni. Ve vsech pripadech je vyuziti techto zdroju omezovano jejich:

-- malou plosnou koncentraci,
-- nestejnomernym uzemnim rozlozenim,
-- promenlivou intenzitou behem dne i roku,
-- velkymi investicnimi naklady.

 Vyuziti vodni energie

 V nasich podminkach ma nejvetsi opodstatneni vyuzivani energie vodni. Ponevadz se Ceska republika rozklada na evropskem rozvodi tri mori, je zde vodni energie rozptylena v malych tocich. Teoreticky potencial vyjadreny celorocnim prumernym vykonem dosahuje 1495 MW. Pri jeho stanoveni se predpoklada, ze pri premenach na energii elektrickou nevznikaji ztraty, prutok je po cely rok konstantni, roven strednimu. Splnitelne predpoklady se vyjadruji technicky vyuzitelnym potencialem, ktery se v CR udava prumernym vykonem 387 MW. Ten se dale cleni na potencial 207 MW vyuzitelny ve vodnich elektrarnach (VE) o vykonu vetsim nez 10 MW, a technicky vyuzitelny potencial v malych vodnich elektrarnach (MVE) do 10 MW, ktery cini 180 MW. V soucasnosti instalovanym vykonem VE, ktery je 1218 MW, bylo r. 1994 vyrobeno 1287 GWh. Teto rocni produkci elektricke energie odpovida prumerny celorocni vykon (PCR) 147 MW. To znamena, ze sosucinitel vyuziti instalovaneho vykonu vodnich elektraren KV r. 1994 dosahl jen 12 %, coz jde na vrub drive uvedenych znaku primarni energie. Teoreticky potencial VE se tak vyuziva na 77,3 %, coz bude s ohledem na soucasne moznosti, cislo dlouhodobe konecne. Ponevadz MVE vyuzivaji svuj teoreticky potencial jen z 26 % (jejich PCR cini 48,3 MW), je celkove vyuziti vodni energie v CR v prumerne vodnatem roce 53,82 %.
Nevyhodou vystavby velkych vodnich elektraren jsou vysoke investicni naklady, dlouha doba stavby i nemaly zasah do ekologie krajiny. Male vodni elektrarny jsou nyni nove uvadeny do provozu prevazne v mistech stavajiciho technologickeho zarizeni vcetne stavebni casti, ktere se jen opravuji a modernizuji. Podle optimistickeho predpokladu lze v MVE dosahnout PCR 110 MW, takze celkovy prumerny vykon vsech vodnich elektraren v blizke budoucnosti bude v prumerne vodnatem roce 270 MW.

 Vyuziti slunecni energie

 Slunce, jakozto primarni zdroj, u nas do vyroby elektricke energie vyraznym zpusobem nezasahne. Slunecni elektrarny s parnim obehem v nasi oblasti nemaji blizkou perspektivu. Nelze ovsem vyloucit vyuzivani fotovoltaickych clanku k vyrobe elektricke energie, byt ve velmi malem rozsahu, kdy jejich PCR pravdepodobne nepresahne desitky kW. Na domacim trhu jsou jiz clanky o maximalnim vykonu 50 W v cene asi 16 000 Kc vcetne prislusenstvi. Ponevadz celorocni skutecna doba slunecniho svitu v nasich zemepisnych sirkach je v prumeru 1800 hodin, nelze u tohoto clanku uvazovat s PCR vyssim nez 7,5 W. Investicni naklady na instalovanou jednotku jsou mnohonasobne vyssi, nez u konvencnich technologii. V Italii vsak jiz do provozu uvedly elektrarnu s celorocnim prumernym vykonem 3,3 MW, kde naklady na vyrobu 1 kWh dosahuji 0,5 USD.

 Vyuziti vetrne energie

 Jako velmi zajimave se jevi vyuzivani energie vetru. Touto problematikou se zabyvaji vsechny vyspele staty i rada rozvojovych zemi. Svetovy instalovany vykon vetrnych elektraren se odhaduje na 3800 MW s prumernym celorocnim vykonem 720 MW, takze prumerne vyuziti instalovaneho vykonu je jen 19 %. V Evrope bylo na prednim miste ve vyuzivani vetrne energie k vyrobe elektricke energie dlouhodobe Dansko. Zde vybudovaly a do provozu uvedly vetrne elektrarny s instalovanym vykonem 475 MW, nasledovalo Nemecko (190 MW), Velka Britanie (150 MW), Holandsko (110 MW), Spanelsko (45 MW) a Italie (7 MW). O tom, ze se situace v teto oblasti rychle meni, svedci zprava o podstatnem zvyseni instalovaneho vykonu v Nemecku, kde v minulem roce uvedly do provozu 600 jednotek, takze instalovany vykon dosahl 630 MW. Tomu odpovida PCR = 120 MW, coz je priblizne 0,2 % prumerne spotreby elektricke energie.
O moznem vyuziti vetrne energie rozhoduje pouzitelnost vybranych lokalit s dostatecnou rychlosti vetru, alespon 18 % celorocni vyuzitelnosti, pristupnosti pro stavebni mechanismy a vhodnymi geologickymi podminkami nejradeji mimo chranena uzemi. V Ceske republice je podil vhodnych lokalit k vystavbe velkych vetrnych elektraren z celkove rozlohy vytypovan na 1,1 %, po odecteni chranenych oblasti. Pri respektovani teto skutecnosti muzeme s jistou davkou optimismu uvazovat s cilovym instalovanym vykonem ca 200 MW, dosazenym 400 motory o jednotkovem vykonu 500 kW. Nelehke bude zajistovani financnich prostredku, nebot cena takoveho motoru v zahranici dosahuje 20 mil. Kc, u tuzemskych vyrobcu priblizne polovinu. Ponevadz i vetrna energie se vyuziva jen castecne, muzeme s prihlednutim k celosvetovemu souciniteli vyuziti (19 %) predpokladat dosazeni prumerneho celorocniho vykonu vetrnych elektraren v CR 38 MW.

 Z uvedenych skutecnosti vyplyvaji podily obnovitelnych zdroju na spotrebe elektricke energie v CR. Jestlize v budoucnosti celorocni prumerny vykon neprevysi 8000 MW, pokryji vodni elektrarny spotrebu elektricke energie z 3,38 % a vetrne elektrarny z 0,48 %.
Odlisne nazory mnoha prognostiku vychazeji z predpokladu pomijejicich nestalou intenzitu vyhodnocovacich zdroju. Proto casto povazuji instalovany vykon za celorocni. Jestlize se vykon alternativnich zdroju posuzuje navic jen podle mnozstvi vyrobene energie v neprimo srovnatelnych jednotkach, jsou jejich informace zavadejici..